Jednodruhové koření

Z Apollonovy hlavy rovnou na váš talíř. Zatímco byl vavřín u Římanů a Řeků symbolem moudrosti, dokázal se v průběhu staletí prosadit i jako koření. Byla by škoda, kdyby nepřistál na vašem talíři. V současnosti jej pravidelně nalezneme v polévkách a ragout.

Hřib smrkový (obecný), tento druh pro vás sbíráme v certifikovaných oblastech určených pro volný sběr. Chuť hřibů dodává jídlu zcela jiný nezaměnitelný rozměr chutí. Milovníci hříbků je mají rádi pečené, dušené nebo pražené, na všechny způsoby lze s nimi vytvořit vynikající pokrm.

Kmín je kořením především německy mluvících zemí a známe ho hlavně jako koření na chleba. Vepřová pečeně, kapusta a kyselé zelí se opírají o jeho ostré, hořko-sladké aroma.

Co mají perník a kari společného? Koriandr – někteří ho milují, jiní se s jeho chutí neztotožní. Přesto předtím, než se člověk stane nebo nestane jeho milovníkem, měl by bezpodmínečně ochutnat jeho semínka (botanicky správně: plody) a lístky, neboť ty se na patře rozvíjí naprosto rozdílně.

Majoránka i dobromysl (neboli oregano) pocházejí z rodu hluchavkovitých, čímž se velmi podobají. Vzájemná sourozenecká harmonie se tu však nekoná. V kuchyni platí: buď jedno, nebo druhé. Majoránka má podstatně jemnější vůni než oregano a taky chutná méně peprně a jemně nasládle.

Laszlo, Janos i Piroska papriku milují. Přičichněte k paprice a hned se vám vybaví Maďarsko – země guláše, kuřete na paprice a dalších pokrmů, do kterých paprika neodmyslitelně patří. Toto tmavě červené koření si oblíbili i ve zbytku světa a tvoří nezanedbatelnou součást mnohých světových kuchyní.

Zajímavá aromatická kombinace různých druhů pepřů je velmi chutnou záležitostí. Čerstvě namletý se hodí k pikantnímu dochucení téměř každého jídla: do čerstvě uvařených těstovin, k rybě, rýžovým pokrmům a zelenině. Kvůli jeho ostrosti by měl být dávkován s obezřetností!

Bylinná a pepřově pryskyřičná chuť rozmarýnu nám připomíná typickou atmosféru středomořských zemí. Zelené, jehličkovité lístky zjemňují italské zeleninové a rajčatové pokrmy, k jejichž přípravě neodmyslitelně patří olivový olej. Snítky rozmarýnu ozdobí pečené kuře i jehněčí maso.

Skořice je kůra skořicovníku, která se sloupne, usuší a používá se jako koření. Její zemito-dřevitá a zároveň sladká chuť se hodí k mléčné rýži, kompotu a koláči. Velmi dobře harmonizuje také se všemi druhy sušeného ovoce.

U mnohých milovníků Kréty vyvolává tymián vzpomínky na dovolenou. Zemitě peprná chuť připomínající anýz, mátu a kafr dodává středomořským jídlům jejich charakteristickou chuť. Tymián se velmi dobře hodí k cibuli, vínu a pivu.  

Kdo rád cestuje po zeměkouli přímo z kuchyně nebo je milovníkem Asie, ten se bez zázvoru těžko obejde. Jeho hřejivé aroma s osvěžujícími dřevitými a citronovými tóny patří do nesčetných pokrmů asijské, latinsko-americké, karibské a africké kuchyně.